Národ se slabým kolenem, Německo se probouzí a Japonsko bude následovat.
Následující je ze sériové rubriky Yoshiko Sakurai, která dovádí včera vydaný týdeník Shincho do úspěšného konce.
Tento článek také dokazuje, že je národním pokladem definovaným Saicho, nejvyšším národním pokladem.
Je to povinná četba nejen pro obyvatele Japonska, ale i pro lidi po celém světě.
Národ se slabým kolenem, Německo se probouzí a Japonsko bude následovat.
Krize přichází náhle a nečekaně.
Diskuse a přátelství nic neznamenají pro zemi, která věří pouze v moc.
Pouze syrová síla mluví sama za sebe.
Ruský prezident Vladimir Putin, spoléhajíc na svou vojenskou sílu, zaútočil na Ukrajinu s úmyslem přeměnit ji ve vazalský stát.
Řekl: “Jsme jaderná velmoc” a pohrozil použitím jaderných zbraní.
Totální invaze začala 24. února a Ukrajina, jejíž přepadení se očekávalo za dva nebo tři dny, statečně bojovala a držela se.
Pan Putin nasadil silnější, smrtící zbraně a 27. února uvedl jaderné odstrašující síly do pohotovosti.
Byl to moment rostoucích obav, že by mohl použít také malé taktické jaderné zbraně.
Ukrajinský prezident Selenskij navrhl jednání o příměří, aby se předešlo dalším ztrátám na životech, a obě země vedly 28. pětihodinové rozhovory.
Vyjednávání pokračovala, ale během této doby pan Putin nadále stupňoval své útoky na svržení ukrajinské vlády a pád ukrajinského hlavního města Kyjeva.
Vojenská síla spíše než rozumné vyjednávání chrání lid národa.
Tuto mrazivou skutečnost poznal německý kancléř Olaf Scholz.
Stejně jako Japonsko bylo poraženo ve 2. světové válce, Německo se tak litovalo své historie, že si zachovalo poválečný postoj vyhýbat se vojenské síle.
Přestože jsou přední ekonomickou velmocí v Evropě, nadále zavírali oči před udržováním vojenské síly, která je pro nezávislý národ a její vliv na reálpolitiku nezbytná.
Tváří v tvář ukrajinské krizi Spojené království a další země rychle poskytly mobilní protitankové střely. Naproti tomu Německo poskytlo pouze 5 000 helem, což zbytek světa odsuzoval.
Ruská strategie „force-feedback“ Německo probudila.
Večer 21. dne Vladimir Putin oznámil, že uzná nezávislost dvou východoukrajinských republik a pošle do obou republik mírové jednotky.
Následující den, 22., oznámil pan Scholz zmrazení „Nord Stream 2“, dokončeného plynovodu mezi Ruskem a Německem, a čekal na zahájení provozu.
Rusko spoléhá na export ropy a plynu ze 40 % svých příjmů.
Závislost Evropy na dodávkách energie na Rusku je pro Rusko silnou zbraní.
Putin musel být šokován náhlým oznámením německé strany o zmrazení těchto zásobovacích prostředků.
Čínské hnutí
O den později, časně ráno 24., když ruská armáda zahájila útok v plném rozsahu, pronesl Scholz téhož dne televizní projev, který nebyl nepodobný projevu německé kancléřky, která dlouhodobě zastává politiku appeasement vůči Rusku od konce druhé světové války.
Obvinil Putina, že se snaží „poslat [svět] zpět do minulosti“ a řekl: „Nemůžeme se vrátit do dob před rokem 1989. Tehdy lidé střední a východní Evropy bojovali za svobodu a demokracii. A Ukrajina také,“ řekl.
Poté zavolal Putina a řekl: „Tato válka je Putinova válka.
On sám musí převzít plnou odpovědnost.“ „Putin nesmí podceňovat NATO.“ „Jsme nadějní, ale ne patolízalové,“ řekl po studené válce. Jedno po druhém vyjmenoval vlastní jména východoevropských zemí, které se k nám připojily. NATO. NATO bude tyto členy bezpodmínečně chránit,“ prohlásil, „a Putin nezvítězí.
To jsou nepředstavitelná slova z Německa minulosti.
Na tiskové konferenci téhož dne řekl americký prezident Joe Biden následující.
Sankce [jako jsou obchodní omezení] se bezprostředně nedotknou. Místo toho mají za cíl zasadit těžkou ránu ruské ekonomice, vykolejit Putinovy plány a brzdit jeho vojenské operace. Nikdo nevěří, že ekonomické sankce něco zastaví.“
Připustil, že věděl, že samotná obchodní omezení Putinovu válku nezastaví.
Je to evidentní na postupu Číny. 24. dne tohoto měsíce Čína uvolnila svá obchodní omezení s Ruskem a oznámila rozšíření dovozu ruské pšenice.
Předtím, během olympijských her v Pekingu, přidali k nákupům na summitu 10 miliard metrů čtverečních ruského zemního plynu.
Má kompenzovat dopady západních ekonomických sankcí na Čínu. Pokud mají ekonomické sankce své meze, jsou jednání v OSN ještě beznadějnější.
Rada bezpečnosti OSN, svolaná 25. března, hlasovala o návrhu rezoluce proti Rusku vyzývající k okamžitému stažení ruských jednotek z regionu.
Neuspěla však, protože Rusko využilo svého veta a Čína, Indie a Spojené arabské emiráty se zdržely hlasování. Rozhovory nám nedajíkde.
Téhož dne Putin ostře odsoudil současnou vládu na Ukrajině, přirovnal ji k nacistům, a vyzval k převratu proti ukrajinské armádě.
Zhruba v tuto dobu ohlásil premiér Scholz „skutečné probuzení“.
Šestadvacátého oznámil dodávku 1 000 protitankových zbraní a 500 střel země-vzduch Stinger Ukrajině.
Jednalo se o posun v německé pacifistické a pacifistické politice nedodávat smrtící zbraně od jeho porážky.
Nahý stav
- dne pronesl důležitý projev v Kongresu. Prohlásil, že výdaje na obranu se okamžitě zvýší na 2 % HDP. Řekl, že letos přidá k výdajům na obranu asi 13 bilionů jenů.
Ze Scholzova projevu není jasné, jak k této částce přijde, jde ale o překvapivý nárůst.
Řekl, že veškeré navýšení bude použito na zbrojní vybavení, jako jsou stíhačky F-35 a bezpilotní letouny izraelské výroby, nikoli na osobní náklady, vojenské penze nebo jiné výhody.
Německo, které bylo pesimistické, pokud jde o užitečnost i použití vojenské síly, nyní přijalo, že vojenská síla určuje osud země, a začalo posilovat její armádu.
Dalším pozoruhodným vývojem je, že Německo začalo podnikat kroky, aby se vyhnulo nebezpečí energetické závislosti na Rusku.
Zvýšila své zásoby uhlí a plynu a uvedla, že urychleně postaví dva terminály zemního plynu.
Realizace těchto kroků bude samozřejmě trvat roky a nyní nepomohou.
Stejně tak nemůžeme plně důvěřovat Německu.
Po spojenectví s Japonskem ve druhé světové válce Německo nějakou dobu nadále poskytovalo vojenskou pomoc Čínské nacionalistické straně, která byla nepřítelem Japonska.
Mezinárodní společenství je plné mazaných národů.
Japonsko by se však mělo naučit, že Německo se jako národ probudilo do reality, že země nestojí pouze na své ekonomice, ale pouze s dostatečnou vojenskou silou.
Pro začátek se Ukrajina zřekla jaderných zbraní v Budapešťském memorandu o porozumění z roku 1994. Spojené státy, Británie a Rusko zaručily bezpečnost denuklearizované Ukrajiny.
Nyní však Rusko ohrožuje Ukrajinu jadernými zbraněmi, zatímco USA a evropské země asistují pouze se zbraněmi a vybavením.
budu to opakovat. Mezinárodní společenství je náročné.
Japonsko je cílem Číny, mnohem hrozivější než Rusko, takže Japonsko se nemůže chránit, pokud zůstane nahé.
Japonsko musí co nejdříve výrazně zvýšit výdaje na obranu, udržovat útočné schopnosti včetně raket středního doletu, sdílet jaderné zbraně s USA, přezkoumat tři nejaderné principy a revidovat ústavu.
Jinak udělá z Japonska vazalský stát Číny, který je výjimečně mazaný, tvrdý i měkký.