Následující text pochází z článku od Hiroshi Yuasy, který se objevil v dnešním Sankei Shimbun s názvem Může Čína nechat jít „Axis of Evil?
Hiroshi Yuasa je skutečný novinář.
Tento článek je povinnou četbou pro Japonce a lidi na celém světě.

Letos v únoru byla na stěně před síní Rady bezpečnosti v sídle OSN opět pověšena obří gobelínová reprodukce Picassovy „Guernica“.
Guernica, Picassovo mistrovské dílo, je založeno na tragédii nevybíravého bombardování německého města v Baskicku v severním Španělsku během občanské války v dubnu 1937.
Zdá se, že pekelné scény ženy bojující v plamenech a křičící matky, která drží své malé dítě v náručí, odrážejí současnou zkázu na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin zaútočil na Ukrajinu tanky a raketami s prohlášením, že na Ukrajinu nezaútočí, a bombardoval střední až výškové domy a školy. Řekl, že se zaměří pouze na vojenská zařízení.
Tragédie „Guernica II“ a její příznivci
K masakru civilistů, které Picasso nenáviděl, došlo v 21. století jako tragédie „Guernica II.
Přesto v hlavním městě Kyjevě, kde se stále ozýval zvuk bomb, řekla: “Budu bránit svou vlast. Na této zemi záleží,” řekla 26letá žena a její slova mě zasáhla.
Je to druh lásky k vlasti a smyslu pro poslání, které Japonci od konce druhé světové války ztratili.
Na mimořádném mimořádném zasedání 2. března Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci odsuzující Rusko za narušení jeho území a nezávislosti násilím, přičemž útok na Ukrajinu považuje za „agresi“ v rozporu s Chartou OSN.
Pro rezoluci se vyslovilo sto čtyřicet jedna zemí, včetně Japonska, Spojených států a Evropy. Pro srovnání, pět zemí včetně Ruska bylo proti a 35 zemí včetně Číny a Indie se hlasování zdrželo.
Zejména Čína odmítá označit útok Ruska na Ukrajinu, s nímž vstoupila do vztahu „nové osy“, jako „agresi.
Čínská zahraniční politika byla založena na „Pěti principech míru“, které tehdejší premiér Čou En-laj stanovil po založení země. Vychází ze zásady, že nikdy nebude podporovat porušování suverenity jiných zemí ani zasahování do jejich vnitřních záležitostí.
Právě tento princip měl vést k tomu, že neuznala ruskou anexi Krymského poloostrova na jihu Ukrajiny v roce 2014.
Za prezidenta Si Ťin-pchinga však územní ambice převážily nad principem obrany suverenity.
Tuto ambici bezostyšně prosazuje v Jihočínském moři a ve Východočínském moři, narušuje indické hranice a vyvíjí tlak na demokraticky spravovaný Tchaj-wan ze vzduchu i z moře.
Proč neodsoudit ruskou „agresi“?
Podle Radiopressu na tiskové konferenci 24. února na čínském ministerstvu zahraničí zahraniční reportér a mluvčí Hua Chunying vyměnil jiskry nad touto definicí „agrese“.
Reportér z tiskové agentury AFP se zeptal: „Myslíte si, že je přijatelné napadnout jinou zemi, pokud útočíte pouze na vojenské cíle?
Hua Chunying vyjádřila nepohodlí a zmatek, že „definice agrese by se měla vrátit k výchozímu bodu řešení současné situace na Ukrajině“. Ukrajina “má komplikované historické pozadí a tento aspekt Změna není něco, co by každý chtěl vidět.”
Její poznámka byla nerozhodná.
Pokud jde o definice podle mezinárodního práva, „invaze“ je útok na moc nebo území protivníka bez ohledu na jeho účel, zatímco „agrese“ je jednostranné zbavení suverenity, regionu nebo nezávislosti silou.
Útok ruských sil na Ukrajinu je tedy jasným aktem agrese, který porušuje suverenitu a nezávislost.
Reportér Reuters se dále zeptal: “Takže, podporujete invazi?” na což Hua vyjádřil frustraci a řekl: „Nelíbí se mi ten způsob kladení otázek.
Hua uvedla, že „čínská strana není stranou a neustále volá po urovnání“, ale Čína v zákulisí nakoupila velké množství ruské energie a pšenice.
Vyloučení velkých ruských finančních institucí z Mezinárodní společnosti pro mezibankovní finanční Čínu také ponechalo prostor pro „mezinu“ vyloučením velkých ruských finančních institucí ze SWIFT, mezinárodní platební sítě provozované Japonskem, USA a Evropou.
Strategické zájmy v opozici vůči USA
Později, když Vladimir Putin vyslovil své „jaderné hrozby“, svět pochopil, jak nebezpečný může být „zraněný medvěd“.
S blížícím se přízrakem „pádu Kyjeva“ se v konfrontaci s Ruskem spojila Skupina sedmi (G7) industrializovaných mocností a vznikla Severoatlantická aliance (NATO), největší mezinárodní organizace na světě. NATO se vrátilo ke své původní strategii ruského zadržování.
ÓČína se zatím nevzdala svého „nového středu“ čínsko-ruské spolupráce, aby čelila strategickému zájmu Spojených států.
Uprostřed toho všeho šokující zpráva ve vydání New York Times (USA) z 3. března tvrdila, že čínští představitelé požádali Rusko na začátku února, aby nenapadlo Ukrajinu dříve než po zimních olympijských hrách v Pekingu.
Zpráva západní tajné služby, na které se zakládá, naznačuje, že čínské úřady věděly o ruských plánech a záměrech předtím, než Mouthshire zaútočila na Ukrajinu.
Peking to okamžitě popřel.
Termín „začátek února“ se shoduje s Putinovou návštěvou Pekingu tváří v tvář západnímu diplomatickému bojkotu olympijských her v Pekingu.
Spolu se Si Ťin-pchingem dali dohromady neobvykle dlouhé společné prohlášení, které se soustředilo na to, že „Čína a Rusko si vzájemně brání své základní zájmy“.
Čína a Rusko uznaly, že vstoupily do nové éry, vyzařovaly teorii úpadku USA a řekly, že „svět se stal multipolárním a dochází k přesunu moci.
S ohledem na USA také napsali, že „odstraní zásahy vnějších mocností“ a postaví se proti „dalšímu rozšiřování NATO.
Šli dále a řekli, že „přátelství mezi našimi dvěma zeměmi nemá žádné hranice a neexistují žádné zakázané oblasti pro spolupráci.
Z pohledu západní společnosti to lze vnímat pouze jako nastolení „osy zla“ zaměřené na zničení liberálního mezinárodního řádu.
Plán, jak se vyhnout dvojité sebevraždě s Ruskem a jezdit na vítězném koni
I když je Ukrajina ekonomickým partnerem pro Čínu, která na Ukrajině masivně investovala, Čína věří, že vztahy mezi Čínou a Ruskem by měly mít prioritu, aby mohly konkurovat Spojeným státům.
Aby čelili americké obraně Tchaj-wanu, věří, že je nezbytné rozptýlit jejich moc z „asijské fronty“ v západním Pacifiku na „evropskou frontu“ ve východní Evropě.
Nemohou si však dovolit být spoluviníky invaze na Ukrajinu a skončit v laufu s Ruskem.
Zatímco obviňuje Západ z rozdmýchávání ruské hrozby, zůstává v pozici výzvy k co nejrychlejšímu uklidnění situace.
Čína bude moci určit důsledky války a jezdit na vítězném koni.
Pro Japonsko, liberální národ sousedící s hlavními zeměmi Číny a Ruska, plyne z ukrajinské války poučení, že dokud si diktátor myslí, že „moc je spravedlnost“, lze smlouvu i memorandum zrušit.
Budapešťské memorandum o porozumění (MOU) z roku 1994 bylo bezpečnostní zárukou přislíbenou Spojenými státy, Británií a Ruskem Ukrajině, která získala nezávislost po rozpadu Sovětského svazu.
V důsledku toho Ukrajina do roku 1996 vrátila Rusku všechny své jaderné zbraně.
Rusko učinilo memorandum mrtvým svou anexií Krymského poloostrova v roce 2014.
Pokud je opuštění jaderných zbraní dobou, kdy se máme připravit na invazi jiné země, pak držení jaderných zbraní je dobou, kdy se zbavit nebezpečí invaze.