Rozkol mezi USA a Čínou — Trumpova strategie vůči Číně a počáteční reakce ve Wu-chanu podle Jošihisy Komoriho
května 2020
Následující text je výňatkem z článku Jošihisy Komoriho, hostujícího washingtonského zpravodaje deníku Sankei Šimbun, který otevírá dnes vydané číslo měsíčníku Hanada věnované Si Ťin-pchingovi a wuchanskému viru jako společným nepřátelům lidstva.
Je to článek, který by si měli přečíst nejen Japonci, ale lidé na celém světě.
Rozkol mezi USA a Čínou — úplný obraz Trumpovy strategie vůči Číně
Svět se změnil přes noc
Spojené státy se nečekaně staly zemí nejvíce postiženou koronavirem, který přišel z Číny.
V polovině května dosáhl počet nakažených přibližně 1,46 milionu a počet zemřelých 86 000, přičemž obě čísla výrazně převyšovala údaje ze všech ostatních zemí.
Přibližně třetina všech nakažených na světě se soustřeďuje v jediné zemi, ve Spojených státech.
Počet nakažených i zemřelých dosáhl téměř dvacetinásobku počtů v Číně, zemi původu epidemie.
Počet amerických obětí se blížil součtu padlých v korejské a vietnamské válce.
Prezident Donald Trump označil boj s tímto virem za „válku proti neviditelnému nepříteli“.
Začátkem května s patrnou hořkostí prohlásil, že způsobené škody jsou závažnější než japonský útok na Pearl Harbor nebo teroristické útoky islámských extremistů z 11. září.
Spojené státy jsou přece velmocí, která od svého vzniku nikdy neutrpěla úplnou porážku ve skutečné válce.
Ještě donedávna se před světem pyšnily nebývalou prosperitou své domácí ekonomiky.
Nyní se však ocitly v podivném stavu: zákeřný virus je rozdrásal, zanechal zranění po celém těle a ochromil je.
Fungování státu i společnosti bylo paralyzováno.
Pro zemi i její obyvatele to bylo nepředstavitelně bolestné a zdrcující ponížení.
Byl jsem přímým svědkem tohoto prudkého šíření koronavirové nákazy ve Spojených státech.
Pobýval jsem v hlavním městě Washingtonu, kde jsem vše sledoval, slyšel a osobně prožíval.
Svět se změnil přes noc.
Není přehnané říci, že při pohledu z hlavního města prošly celé Spojené státy zásadní proměnou.
Ještě začátkem března působila koronavirová nákaza ve Washingtonu jako událost z nějakého vzdáleného světa.
Také já jsem pokračoval v obvyklé novinářské práci a společenských kontaktech.
Od poloviny února jsem se účastnil i japonsko-americké výměny v judu, na níž jsem se podílel po mnoho let.
Doprovázel jsem mistra světa Rikiho Nakaju, kterého do washingtonské oblasti vyslala organizace pro mezinárodní šíření juda vedená Kóseiem Inouem, při jeho výuce v oddílech juda na Námořní akademii a Georgetownské univerzitě.
Podílel jsem se tedy na tréninku juda, který představuje přímo vrchol těsného fyzického kontaktu, jenž se v rámci protikoronavirových opatření stal téměř zakázaným.
Během pouhých několika dnů však došlo ke změnám, jaké jsem si nedokázal ani představit.
Prvním potvrzeným nakaženým ve Spojených státech byl Číňan ve věku mezi třiceti a čtyřiceti lety, jehož případ byl zjištěn 21. ledna ve státě Washington na západním pobřeží.
Po pobytu v rodném domě ve Wu-chanu se vrátil do Spojených států, kde žil, a následně se ukázalo, že je nakažen.
Dne 24. ledna byla potvrzena nákaza u ženy čínského původu ve věku mezi šedesáti a sedmdesáti lety, která žila v Chicagu ve státě Illinois.
Také tato žena se právě vrátila z Wu-chanu do Spojených států.
Tím byla potvrzena cesta přenosu nákazy z Wu-chanu do USA.
Trumpova administrativa proto 31. ledna oznámila opatření zakazující vstup do Spojených států cizincům, kteří v předchozích dvou týdnech pobývali v Číně.
Při zpětném pohledu však i toto opatření přišlo příliš pozdě a bylo příliš mírné.
Do konce ledna vstoupilo do Spojených států mnoho lidí nakažených koronavirem, a to nejen z Wu-chanu, ale i z dalších částí Číny.
V hlavním městě Washingtonu byla nákaza poprvé potvrzena 7. března.
Nakažení se objevili také mezi senátory v Kongresu.
Některá kongresová slyšení a shromáždění se začala rušit nebo odkládat.
Počet nakažených prudce vzrostl na západním pobřeží, poté se nákaza rozšířila na východní pobřeží a v New Yorku přibývalo nakažených každým dnem.
Prezident Trump vyhlásil 13. března stav národní nouze.
Veškerá setkání na univerzitách a ve veřejných zařízeních byla rovněž zrušena a mnoho restaurací a dalších stravovacích podniků bylo uzavřeno.
Vzhled i atmosféra hlavního města se zcela změnily.
Dokonce i centrum v okolí Bílého domu se za bílého dne proměnilo v město duchů.
Spolu s vyhlášením stavu národní nouze oznámil prezident Trump rozsáhlý zákaz vstupu z evropských zemí úzce spjatých se Spojenými státy, a to na třicet dní od 13. března.
Ani v celých Spojených státech se však účinky mimořádných opatření neprojevily okamžitě.
Počet nakažených v USA rostl i v dubnu a květnu a nepodařilo se zastavit ani nárůst počtu zemřelých.
V pozadí těchto čísel je ovšem také skutečnost, že na rozdíl od Japonska byl počet testů na virovou nákazu velmi vysoký a do května jich bylo provedeno více než pět milionů.
Utajování, trestání a nepravdivé informace
V průběhu tohoto šíření nákazy Spojené státy důsledně zaujímají postoj požadující odpovědnost Číny.
Proč se vůbec rozšířil nebezpečný koronavirus, který ve Spojených státech předtím neexistoval?
Jednoznačnou odpovědí bylo „zavlečení z Číny“.
Zároveň bylo požadováno důkladné objasnění okolností, za nichž nákaza v Číně vznikla.
Stručně řečeno, čínské úřady věděly o nákaze novým koronavirem ve Wu-chanu, ale její existenci zatajily a navíc potrestaly a umlčely místní zdravotníky, kteří se pokoušeli sdělit pravdu.
Spojené státy rovněž protestovaly proti tomu, že utajování informací, trestání lidí, kteří vydali varování, a dezinformace šířené úřady zpozdily reakci potřebnou k zabránění šíření vysoce nakažlivého a nebezpečného viru téměř o dva měsíce, a tím vedly k celosvětovému rozšíření nákazy.
Podívejme se chronologicky na hlavní části nepřiměřeného postupu čínských úřadů.
Právě tyto skutečnosti americká strana obzvláště důrazně odsuzuje.
Vnímání tohoto vývoje utváří základní americký postoj vůči Číně a vede k novému proudu, který promění geopolitickou strukturu celého světa.
Co se vlastně ve Wu-chanu stalo?
Skutečný stav věcí je díky různým informačním zdrojům již poměrně jasný.
Vedle internetových příspěvků obyvatel Wu-chanu a zdravotníků, oznámení a prohlášení wuchanských úřadů, zpráv čínských oficiálních médií a vysvětlení ústřední vlády existují také informace, které nezávisle získaly a zveřejnily americké státní i soukromé subjekty.
Události ve Wu-chanu probíhaly následovně.
Dne 1. prosince 2019 několik místních zdravotnických zařízení ve Wu-chanu oznámilo výskyt více případů podezřelých z koronavirové nákazy.
Pacienti vykazovali příznaky podobné zápalu plic.
Dne 8. prosince byl v oblasti oficiálně potvrzen první případ nového koronaviru.
Současně v jednotlivých nemocnicích ve Wu-chanu postupně přibývalo lidí hospitalizovaných a léčených s podobnými příznaky.
Totožnost viru však zůstávala neznámá.
V této době některá čínská oficiální média zveřejnila krátké zprávy s titulkem „Ve Wu-chanu potvrzeny případy zápalu plic neznámého původu“.
Podobných pacientů dále přibývalo.
Čínská vláda nařídila utajování informací
Koncem prosince se mezi zdravotníky a běžnými obyvateli Wu-chanu na internetu intenzivně diskutovalo o tom, že se nová infekční nemoc začíná šířit děsivou rychlostí.
Objevovaly se také veřejně dostupné informace označující ji za „nový typ zápalu plic“.
Dne 30. prosince některá zdravotnická zařízení ve městě podala wuchanské zdravotní komisi hlášení o prvním podezřelém pacientovi a o dalších pacientech, u nichž byl následně ve stejné oblasti zjištěn hromadný výskyt.
Lékařka Aj Fen, která vedla pohotovostní oddělení jedné wuchanské nemocnice, a oční lékař Li Wen-liang na sociálních sítích varovali, že se šíří virová nákaza podobná SARS, těžkému akutnímu respiračnímu syndromu.
Koncem prosince začaly wuchanské orgány veřejné bezpečnosti zasahovat proti občanům, kteří takové informace šířili na internetu.
Přibližně ve stejné době se také začaly šířit informace, že zdrojem nákazy jsou patrně netopýři na wuchanském trhu s mořskými plody Chua-nan.
Od 1. do 3. ledna 2020 wuchanská policie potrestala osm občanů za „zveřejňování nebo přebírání faktických informací na internetu“.
Patřili mezi ně také lékařka Aj Fen a lékař Li Wen-liang.
Policie vydala prohlášení: „Nebudeme tolerovat šíření nepravdivých informací a narušování pořádku.“
To byl začátek utajování ze strany úřadů.
Šlo o záměrné a organizované zatajování informací a zakrývání skutečného stavu věcí.
Krátce nato lékař Li zemřel na koronavirovou nákazu a lékařka Aj zmizela.
Dne 5. ledna vydaly wuchanské úřady nepravdivá oznámení jako „Nepotvrdili jsme přenos z člověka na člověka“ a „Nebylo potvrzeno nakažení zdravotníků“.
Dne 9. ledna bylo ve Wu-chanu potvrzeno první úmrtí způsobené novým koronavirem.
Dne 14. ledna policie dočasně zadržela několik hongkongských novinářů, kteří přijeli do Wu-chanu informovat o infekční nemoci, a násilně jim zabavila pořízené fotografie.
Dne 17. ledna wuchanská zdravotní komise nepravdivě oznámila: „Od 3. ledna nebyly potvrzeny žádné nové případy nákazy.“
Ve skutečnosti byla většina wuchanských nemocnic zaplavena pacienty, tvořily se dlouhé fronty a dokonce i chodby byly plné pacientů dostávajících infuze.
Lékaři na místě však byli úřady důrazně varováni, aby o novém typu zápalu plic nemluvili.
Úřady tuto koronavirovou nákazu označovaly jako „zápal plic“.
Wuchanský starosta Čou Sien-wang v rozhovoru pro čínskou státní televizi vysvětlil, že zveřejnění informací bylo opožděno proto, že místní vláda nemohla nic oznámit bez souhlasu ústřední vlády, ani když informace již získala.
Přiznal tak, že informace byly zadržovány na pokyn ústřední vlády.
Pokračování příště.
