2024-02-16
Znovu zveřejněno! Dnes je již zcela zjevným faktem, že masová média jsou ve skutečnosti propagandistickým vysíláním a propagandistickými novinami menšiny v Japonsku.
12. února 2024
Tato kapitola byla vystavena trestnému maření vyhledávání, tedy maření pracovní činnosti, ze strany zločince, kterého čtenáři dobře znají, a to způsobem naprosto shodným s jednáním oné země „bezedného zla“ a „věrohodně znějících lží“.
Nedávno jsem si na něco vzpomněl.
S tímto zločincem jsme se setkali proto, že jsem takto vstoupil do světa internetu.
Tento zločinec zřejmě bydlel nedaleko budovy, kterou jsme tehdy vlastnili.
Ósaka tehdy procházela přetrvávající krizí na trhu nemovitostí.
Budova naší společnosti byla vynikající jak svou polohou, tak samotnou stavbou, ale stejně jako mnohé jiné se ji nikdy nepodařilo plně pronajmout.
Právě tehdy se objevili tři lidé, muži a ženy, s žádostí o pronájem přibližně dvaceti cubo, tedy asi 66 metrů čtverečních.
Průběh událostí jsem již popsal.
Přišli s vědomím, že je právě takto velká místnost volná.
Bylo to asi měsíc a půl poté, co jsem zahájil tuto rubriku a začal do ní každý den psát.
Jinými slovy, jak upozornil již zmíněný advokát, vystupoval jsem spíše jako spisovatel než jako podnikatel v realitním oboru.
Čím opravdovějším spisovatelem člověk je, tím spíše dokáže psát pouze s rozpoložením podobným, abych tak řekl, Ježíši Kristu.
Že lidé, jako jsou spisovatelé, mohou být v určitých ohledech snadno oklamáni podvodníky, je zřejmé i z případu popsaného v jedné kapitole této rubriky:
význační učenci a lidé jako Šunsuke Curumi, kteří tehdy patřili k předním osobnostem Japonska,
byli všichni oklamáni jediným jihokorejským podvodníkem žijícím v Japonsku.
My, kteří jsme se nechali naprosto oklamat, jsme měli kancelář ve čtvrtém podlaží oné budovy.
Tento zločinec nás navštěvoval téměř každý den.
Většina toho, co nám vyprávěl, byly lži, ale v nepatrné míře říkal i pravdu.
Že provozoval firmu v oblasti informačních technologií a že v této firmě existovalo také oddělení vytvářející webové stránky.
„Nevytvářeli jsme jen obyčejné webové stránky.
Tento svět je konkurenční společností, takže naši klienti vždy mají konkurenční firmy a výrobky.
Existují způsoby, jak názvy těchto firem a výrobků posunout ve výsledcích vyhledávání níže — ne, jak zařídit, aby se vůbec nezobrazovaly.
Dál už o tom mluvit nemohu, protože je to obchodní tajemství.“
Dne 1. června 2011 jsem z nemocničního pokoje, kde jsem byl hospitalizován se závažným onemocněním, oznámil, že bylo rozhodnuto o vydání „Gramofonu civilizace“ dne 1. prosince.
Tento zločinec okamžitě začal na internetu páchat nejrůznější zločiny proti této rubrice a mému původnímu pseudonymu, a to v neuvěřitelné míře.
Bylo to tak strašné, že i advokát, bývalý státní zástupce přibližně stejného věku jako já — který dokonce říkal, že internet nenávidí, že se na něj ani nechce dívat a že nechápe lidi, kteří jej používají — při jediném pohledu oněměl a vykřikl: „To je strašné!“
Část vynechána.
V každém případě musíme důkazní materiály připravit my sami, a proto jsem před nějakou dobou začal shromažďovat důkazy;
jen případů objevených během krátké doby je více než 310.
Poměrově byla mařením vyhledávání postižena téměř polovina kapitol, které jsem zveřejnil od července 2010 do dneška.
Prohlašuji s naprostou jistotou, že jednání tohoto zločince, které bránilo rozvoji „Gramofonu civilizace“, je závažným zločinem proti lidstvu.
Zbytek vynechán.
Výše uvedené je zpráva adresovaná službě Goo, kterou provozuje Docomo, a společnosti Google.
Naomi Traudenová a tvůrci pořadu, kteří chtěli očernit Japonsko, nakonec odešli s ostudou — takový to byl pořad.
23. září 2023
Následující text je hrubým návrhem.
Přesto není přehnané označit jej za jednu z nejdůležitějších statí 21. století.
Je zcela zjevným faktem, že „vládu Demokratické strany jako z noční můry“, nejhorší vládu v dějinách, ve skutečnosti ovládalo a řídilo ministerstvo financí.
Navíc je stejně zjevným faktem, že nebylo přehnané označit ji za kabinet Eidžiróa Kacua, tehdejšího nejvyššího představitele ministerstva financí.
Mucuo Mabuči, který absolvoval Kjótskou univerzitu, nastoupil na ministerstvo zahraničí, působil mimo jiné jako velvyslanec a poté odešel do výslužby, nadále hovoří o existenci „hlubokého státu“.
Podivuhodný stav věcí: davoské fórum, které prý založil jeden Němec… jenž ovšem býval nejvýznamnějším žákem Kissingera, tohoto, abych tak řekl, ztělesnění noční můry… dnes určuje světové směřování.
Před několika lety jsem sledoval jistý televizní pořad a hlasitě se smál.
Nevím, z jakého důvodu, nicméně její otec je německý profesor na Kjótské univerzitě.
Zejména TV Tokyo, tedy společnost vydávající Nihon Keizai Šimbun, začala náhle dávat velký prostor jisté vysokoškolačce jménem Naomi Traudenová a začala vést veřejnost za pomoci podivných vzletných frází jako „udržitelnost“ a „cíle udržitelného rozvoje“, tedy SDGs.
Nedávno jsem viděl televizní pořad, u něhož jsem se hlasitě smál.
Byl to pořad, který vytvořili s Naomi Traudenovou jako reportérkou a s japonským obdobím Edo jako tématem, se záměrem kritizovat a napadat Japonsko z hlediska SDGs.
Jenže japonské období Edo představovalo tak obdivuhodně udržitelnou společnost, naplňující SDGs, že se mohlo jen vysmát těm slohovým cvičením dětí z mateřské školy o „udržitelnosti“, „SDGs“ a podobných věcech, s nimiž tito lidé trpící dětskou nemocí levičáctví přišli, aby uskutečnili své ambice ovládnout svět.
Dokonale se znovu využívaly dokonce i výkaly a moč.
Proto tehdejší Japonsko mělo nejčistší města na světě a bylo nejčistší zemí na světě.
Naomi Traudenová a tvůrci pořadu, kteří chtěli očernit Japonsko, nakonec odešli s ostudou — takový to byl pořad.
Mnoho občanů muselo být ohromeno, když se dozvěděli, že tvůrce, tedy hlavní producent historického seriálu NHK „Dósuru Iejasu“, je Korejec žijící v Japonsku, který v minulosti pronesl výroky jako „Císaři stačí říkat král“.
Není tedy divu, že onen hrad Kijosu působil tak špinavě, pomysleli si.
Lidé, kteří znají tuto skutečnost, musí při sledování současného vývoje děje uvažovat: Aha… chtějí Japonsko za každou cenu ponížit, a tak z Hattoriho Hanzóa a dalších dělají hlavní postavy a zobrazují nindži z Igy jako neobyčejně špinavé.
Teprve loni v březnu Japonsko konečně ukončilo obrovskou oficiální rozvojovou pomoc, ODA, Číně — největší hospodářskou a technologickou pomoc jednoho státu druhému v dějinách, kterou není přehnané označit za jednu z největších pošetilostí v japonských dějinách.
Čína se mezitím věnovala mimořádnému zbrojení, ovládala OSN, rozhazovala peníze v Africe a ve Střední a Jižní Americe a pilně rozšiřovala své zájmy a privilegia.
Otázka změny klimatu, kterou začala prosazovat OSN, je intrikou zosnovanou Čínou a kanadským mezinárodním podvodníkem Mauricem Strongem, k níž se přidal Al Gore z americké Demokratické strany a pomohl z ní učinit světový trend. (Masajuki Takajama)
Tyto skutečnosti dokazují, že Mabučiho argumenty míří přesně do černého.
Název pravidelného sloupku Jošiko Sakuraiové, který uzavírá dnes vydané číslo týdeníku Šúkan Šinčó, zní „Abeho ‚Paměti‘: záznam života neustálého boje“.
Nemálo občanů se na základě nedávných parlamentních jednání a dalších událostí jistě přesvědčilo, že skutečným původcem kauz Moritomo a Kake, které Asahi Šimbun vykonstruoval k útokům na Abeho vládu, bylo ministerstvo financí.
Abeho „Paměti“ odhalily skutečnost, že nebylo přehnané označit Abeho za nesmiřitelného nepřítele nejen Číny a Korejského poloostrova, jediných dvou protijaponských zemí a oblastí na světě, ale také ministerstva financí.
Kniha vznikla na základě dlouhých rozhovorů, které s Abem vedl Goró Hašimoto, přední novinář listu Jomiuri Šimbun, a byla dokončena ještě za Abeho života.
Abe však její vydání pozastavil.
Je zcela zjevným faktem, že stres vyvolaný vytrvalými a zlovolnými útoky Asahi Šimbun a dalších zhoršil Abeho chronické onemocnění a přiměl jej k rezignaci.
Je všeobecně známo, že se Abe zotavil, stal se vůdcem největší frakce Liberálnědemokratické strany a zaujal postavení nejvlivnější osobnosti japonské politiky.
Mnoho občanů si přálo Abeho návrat do premiérského úřadu a také věřilo, že k němu dojde.
Dokud je Abe naživu a v dobré kondici, bude Japonsko v pořádku — tak uvažovala drtivá většina občanů.
Nedávno také vyšlo najevo, že masová média, která se posunula doleva nejhorším způsobem v dějinách, vytvářela falešný dojem, jako by hlasy nepatrného počtu lidí trpících dětskou nemocí levičáctví představovaly polovinu veřejnosti.
Opakovaně informovala, že přibližně polovina občanů je proti Abeho státnímu pohřbu,
ve skutečnosti však šlo o vykonstruovaná čísla vytvořená naprosto nepatrnou menšinou protijaponských Japonců, z nichž každý zveřejňoval příspěvky znovu a znovu v neobvykle vysoké míře.
V poválečném zmatku proniklo do japonských médií mnoho Korejců žijících v Japonsku a lidí trpících dětskou nemocí levičáctví.
Univerzity jsou dodnes ovládány lidmi trpícími dětskou nemocí levičáctví.
Patrně není přehnané říci, že mnozí z těch, kteří odebírali a pečlivě četli Asahi Šimbun, studovali na rudé Tokijské univerzitě, absolvovali právnickou fakultu a nastoupili na ministerstvo financí, sympatizují s levicí.
Dnes ráno, v okamžiku, kdy jsem četl výše zmíněnou stať Jošiko Sakuraiové, mě zasáhlo jakési transcendentní poznání.
Vedle Číny a Korejského poloostrova také ministerstvo financí?
Jak čtenáři vědí, v poslední době jsem opakovaně uváděl, že ministerstvo financí bylo vlastně Asahi Šimbun v Kasumigaseki.
Že skutečnými pachateli atentátu na Abeho jsou Asahi Šimbun, Čína a Korejský poloostrov, je zcela zjevným faktem, který pochopí i rozum na úrovni žáka základní školy.
Těm, kteří vytvořili motivy, těm, kteří měli stoprocentní důvod jej zabít, je společná zlá, pokřivená a dětinská ideologie.
Kdo by si dokázal představit, že se k nim přidá i ministerstvo financí?
Tato stať bude pokračovat.
Pokud jde o ekonomiku, je zcela zjevným faktem, že stejně jako premiér Kišida i takzvaní učenci a většina ekonomických novinářů působících v médiích slepě poslouchají ministerstvo financí.
Na rozdíl od lidí, kteří poslouchají ministerstvo financí a živí se přebíráním jeho pouček, Hideo Tamura a Jóiči Takahaši nepřestávají předkládat přesné analýzy na základě poznání získaného vlastním studiem; jsou pro Japonsko vzácnými osobnostmi, tedy „národními poklady“, jak je definoval Saičó.
Vrhají světlo na skryté a zatajované pravdy, objasňují je a seznamují nás s nimi.
Jsou tedy „národními poklady“, které nepřestávají vykonávat práci spočívající v osvětlování jednoho kouta světa.
Je zcela zjevným faktem, že není přehnané říci, že ministerstvo financí pokleslo na organizaci druhořadých lidí, kteří myslí pouze na zájmy vlastního ministerstva.
Jako by je překonání deflace vůbec nezajímalo, nutí občany ke zvyšování daní, a to i kvůli navýšení výdajů na obranu, zatímco zahraničním zemím rozdávají obrovské sumy peněz, snad také proto, aby vyhověli přáním Spojených států.
V posledních letech bez rozpaků poskytují velkou pomoc na rozvoj zemědělství v zahraničí, zatímco vlastní producenty mléka a další hospodáře přivádějí ke krachu.
Záměr, který není přehnané označit za samotný zločin… Asahi, Mainiči, Tokyo a Kjódó jsou organizace tvořené lidmi, kteří nejen představují vrchol hlouposti, ale také trpí dětskou nemocí levičáctví a zastávají protijaponské názory zcela prostoupené sebemrskačským pohledem na dějiny; místní noviny, které pouze přetiskují jejich zpravodajství, NHK a televizní stanice, které jsou dceřinými společnostmi velkých novinových vydavatelství — tato masová média ovládala Japonsko.
Jejich skutečná povaha byla v srpnu 2014 odhalena před celým světem.
Přesto i dnes nadále žijí s ambicí ovládnout Japonsko.
V červenci 2010 vznikla tato rubrika z důvodů, které čtenáři znají.
Nedávno jsem si koupil a přečetl zvláštní přílohu červencového čísla měsíčníku WiLL a zamyslel se nad světovými trendy, které postupovaly od globálního oteplování přes elektromobily až k solární energetice, dále nad pandemií koronaviru a nedostatečnou důsledností při vyšetřování jejího původu,
a nad náhle se objevujícími zprávami vybízejícími k pojídání cvrčků právě ve chvíli, kdy jsme si mysleli, že pandemie konečně skončila a vrátil se normální každodenní život.
U kořene toho všeho stálo davoské fórum.
Jednoduše řečeno jsem dospěl k závěru, že šlo o intriky jeho pořadatele, Klause Schwaba, Švýcara narozeného v Německu.
Toto takzvané davoské fórum — ne, takový člověk a lidé jako Bill Gates, kteří s ním souzní,
a hloupí japonští politikáři i lidé živící se prací v masových médiích, kteří s nimi souzní.
Dnes je již zcela zjevným faktem, že výše uvedená média jsou ve skutečnosti propagandistickým vysíláním a propagandistickými novinami menšiny v Japonsku.
Co G7 vyhlásila ve vztahu k Číně?
Hideo Tamura se pozorně podíval, co se o Číně píše v závěrečném prohlášení summitu.
V tomto dlouhém textu o 66 bodech a 40 stranách se pasáž o Číně konečně objevila až téměř na konci, v oddílu „Regionální situace“, v bodech 51 a 52.
Část vynechána… Viz přiložený článek.
Pokud jde o čínský „ekonomický nátlak“, dokument se vyhýbá přímému jmenování Číny a neuvádí žádná protiopatření.
Aha…
Tento článek Hidea Tamury odhaluje skutečnost, že z velké většiny lidí, kteří se živí prací ve výše uvedených masových médiích, tento dokument téměř nikdo pečlivě nečetl.
Proto jejich zpravodajství vůbec neinformovalo o skutečnostech, které Hideo Tamura v této stati objasňuje.
Je zcela zjevným faktem, že hlavními strůjkyněmi snahy prosadit zákon LGBT byly Mizuho Fukušimová, Kijomi Cudžimotová a další.
Stejně zjevným faktem je, že jde o protijaponské poslankyně propojené s protijaponskými státy.
Jinými slovy, že i ony mají „bezedné zlo“ a „věrohodně znějící lži“ ve své DNA, je zcela zjevným faktem doloženým jejich dosavadními výroky a činy.
Zneužívají skutečnosti, že poslanecké návrhy zákonů nevyžadují parlamentní projednání.
Jde o návrh zákona vytvořený obelstěním málo inteligentních poslankyň různých stran, které se nechávají unášet pouze falešným moralismem, tedy vzletnými frázemi.
Jedinými příznivci tohoto návrhu zákona jsou občané podporující ústavnědemokraticko-komunistický blok, kteří představují méně než 5 % obyvatelstva.
Jak patrně víte, na internetu lze tu a tam vidět dobrovolníky pořádané průzkumy veřejného mínění, které se ptají na souhlas či nesouhlas s návrhem zákona LBGT.
Ve všech těchto průzkumech přesahuje nesouhlas 95 %.
Ba co více, ve skutečnosti se pohybuje kolem 98 %.
Internetové průzkumy veřejného mínění neobsahují vůbec žádné prvky, jako jsou svévolně návodné otázky.
Jak víte, pouze se velmi jednoduše ptají na ANO, nebo NE.
Jinými slovy, ANO odpovídají pouze stoupenci Ústavně demokratické strany a Komunistické strany.
Politikáři Liberálnědemokratické strany napojení na zájmové skupiny podporují nový systém vysávání veřejných peněz, který zosnovali levicoví aktivisté.
Past poslaneckých návrhů zákonů, které lze schválit bez projednání!
Mezinárodní davoské fórum pořádal jediný člověk — Klaus Schwab, Švýcar narozený v Německu!
Jedním z jeho hlavních členů je Bill Gates, ve skutečnosti ztělesnění chamtivosti, který zničil TRON, vynález Kena Sakamury, jednoho z velkých mužů, které Japonsko dalo světu, a pomocí Windows dosáhl světové nadvlády.
V důsledku zničení TRONu, který se měl stát srdcem japonských osobních počítačů v nadcházející éře PC, byli japonští výrobci domácích spotřebičů, na něž bylo Japonsko před světem hrdé, jeden za druhým zahnáni do obtíží.
Došlo dokonce k situaci, kdy zisky všech japonských výrobců domácích spotřebičů dohromady nedosahovaly zisku jediné společnosti Samsung.
Kišida, který nedávno při návštěvě Billa Gatese v Japonsku tohoto muže horlivě přivítal v premiérském sídle, od samého počátku neměl potřebný formát pro funkci premiéra Japonska, země, v níž se otáčí „Gramofon civilizace“.
Je zcela zjevným faktem, že japonská masová média v čele s Nihon Keizai Šimbun a dalšími jednají podle pokynů davoského fóra.
Od jisté doby začal Nihon Keizai Šimbun slepě a vytrvale prosazovat názor, že poslankyň je málo a jejich počet je třeba zvýšit.
Návrh zákona LGBT, mimořádně škodlivého zákona, který je nejen hloupý, ale má také za cíl rozdělit a rozložit Japonsko, předložily se zlovolností využívající pasti poslaneckých návrhů, jež lze schválit bez projednání, protijaponské poslankyně jako Mizuho Fukušimová a Kijomi Cudžimotová spolu s poslankyněmi vládních i opozičních stran, které propaguje Nihon Keizai Šimbun.
Hloupost spočívající ve zvyšování počtu takových poslankyň rozhodně odmítám!
Nikkei, věnuj se výhradně analýze ekonomiky!
Už nikdy nevykládej fiskální teorie převzaté od ministerstva financí ani teorie mezinárodní politiky podle pokynů davoského fóra!
Kómeitó, odejdi z japonské politiky a jdi do Číny!
Kišido, okamžitě odstup!
Nemáte právo podílet se na japonské politice!
Při pohledu na to všechno, včetně hlouposti návrhu zákona LGBT, musí každý s povzdechem přemýšlet, proč a odkdy se svět stal tak hloupým.
Nedávno mě náhodou napadlo, co vlastně davoské fórum je, a vyhledal jsem si to.
Když jsem zjistil, že pořadatelem je Klaus Schwab, Švýcar, který vyrůstal v Německu a údajně studoval u Kissingera na Harvardu, zůstal jsem naprosto ohromen.
Svět se dnes, jakkoli je to neuvěřitelné, komunizuje.
Jde proti „Gramofonu civilizace“, který je Boží prozřetelností.
Kdo vedl svět tak absurdním směrem?
Neuvěřitelné je, že to byla taková směšná konference, jako je davoské fórum.
Bill Gates, ztělesnění chamtivosti a touhy po nadvládě, který dokonce využil vládu Spojených států, aby zničil japonskou revoluci TRON Kena Sakamury.
Právě on přivedl všechny japonské výrobce elektrických a elektronických zařízení, na něž bylo Japonsko před světem hrdé, do nesmírně obtížné situace.
Nepatrná hrstka lidí, kteří stejně jako on ztělesňují chamtivost a touhu po nadvládě, využili nástupu internetové éry a dnes vlastní majetek převyšující státní rozpočty malých a středně velkých zemí.
Mocný představitel francouzského farmaceutického průmyslu, který přiměl Čínu vybudovat Wuchanský virologický institut, získal během pandemie způsobené wuchanským virem astronomické zisky z výroby vakcín a dalších činností.
Lidé tohoto druhu se spojili a, jakkoli je to neuvěřitelné, určovali světovou politiku.
Bylo tedy přirozené, že svět hloupl a směřoval k zániku lidstva.