Následuje kapitola, která se včera ráno umístila mezi deseti nejvyhledávanějšími.

V Japonsku se zasazuje o denuklearizaci, zatímco v Jižní Koreji chválí jadernou energii. Není to ztělesnění dvojího metru?

17. dubna 2018

Následuje kapitola, kterou jsem odeslal z nemocničního pokoje, když jsem byl sedm měsíců hospitalizován s vážnou nemocí, během níž mi bylo řečeno, že mám 25% šanci na přežití.

V originále bylo napsáno mé tehdejší pseudonymní jméno. Tento pseudonym, k němuž jsem měl hluboký citový vztah, však použil zločinec s DNA národa plného „nevyzpytatelného zla“ a „věrohodných lží“. Tento jedinec si vytvořil blog s použitím rukopisného jména, které mezi části mého pseudonymu vložilo „+“.

Kromě toho se na místech, jako jsou lázně v tureckém stylu v Ogoto v prefektuře Šiga a obchody se zábavou pro dospělé v Gotandě, vydával za můj pseudonym.

Byl jsem plný kypícího hněvu, ale rozhodl jsem se, že už toho bylo dost, a změnil jsem si pseudonym na svůj druhý: Nara Haruo.

Nyní, jak můžete vidět na anglické verzi mých oficiálních webových stránek, používám své skutečné jméno.

V sekci, kde jsem původně používal první pseudonym, nyní píšu jednoduše „já“.

V té době bylo v mé společnosti několik zaměstnanců, kteří se vyznali v práci s PC a internetem. Opakovaně si vyžádali šetření a opravy z Twitteru, Facebooku a Googlu.

Po propuštění z nemocnice jsem požádal právníka, se kterým jsem se radil, aby podal formální žádost o nápravu jedné z výše uvedených společností.

Vše však bylo ignorováno.

V důsledku toho jsem již nemohl dále tolerovat pokračující trestné činy zasahování do vyhledávání a manipulace s analytickými údaji o přístupu a rozhodl jsem se podat trestní oznámení na tři společnosti a celkem čtyři trestně stíhané osoby.

Abych však takovou žalobu vyhrál, musel bych si najmout superznámou advokátní kancelář.

Náklady na ni by pravděpodobně přesáhly 10 milionů jenů.

Nezbývalo než zkusit crowdfunding.

Proto jsem pověřil produkční společnost vytvořením mých oficiálních webových stránek.

Co se týče části crowdfundingu, ta zůstala na mně.

Nakonec se mi nepodařilo crowdfundingovou záložku dokončit a snaha zůstala nedokončena.

Od 1. června 2011 se tato rubrika stala terčem nepředstavitelného kriminálního chování na stránkách vyhledávače Google.

Zločinec vytvořil na různých platformách hodně přes sto různých handlů, aby mohl tyto útoky provádět.

Vytvořili blogy plné nesnesitelného hanobení a podlých pomluv a bez povolení k nim připojili můj blog „Turntable of Civilization“ ve snaze manipulovat výsledky vyhledávání – taktika známá jako „negativní SEO“, která je sama o sobě zločinem.

V jednu chvíli měl tento sloupek více než 20 milionů zobrazení ve vyhledávání, přičemž výsledky se táhly od první stránky až za stránku 70, a to v různých jazycích.

Nejoblíbenější kapitoly se objevovaly nejen v japonštině, ale v mnoha jazycích, seřazené podle oblíbenosti obsahu.

Pak jednoho dne počet přístupů do vyhledávání náhle klesl na méně než jedno procento a prvních deset stránek výsledků vyhledávání zaplnily pomlouvačné a podlé blogy vytvořené tímto zločincem.

Právník, s nímž jsem se radil, po mém propuštění okamžitě prohlásil, že jde o jasný trestný čin – maření podnikání, pomluvu a křivé obvinění.

Z důvodu nákladů pro mě pouze sepsal stížnost a doporučil mi, abych ji osobně podal na policii a sám podal trestní oznámení.

Řekl mi: „To můžete udělat i sám.“ A tak jsem se rozhodl, že to udělám.

Zástupce náčelníka místní policejní stanice si stěžoval na nedostatek pracovníků znalých internetu a dokonce i na nedostatek počítačů.

Naštěstí tam byl mladý detektiv znalý internetu a PC a díky němu začalo formální vyšetřování.

V té době byl zločinec právě zatčen za zpronevěru velké částky z jisté banky a buď se teprve chystal do vězení, nebo už tam byl. Domnívám se, že výpověď byla pořízena ve vězení nebo v podobném prostředí. Dotyčný se ke všem svým činům přiznal.

Od doby, kdy jsem podal stížnost, uplynuly téměř tři roky, než se případ konečně dostal na okresní státní zastupitelství v Ósace. Jak jsem již dříve uvedl, obžalobu nepodali.

V té době jsem upřímně litoval, že jsem žil v anonymitě.

Následuje kapitola, kterou jsem napsal z nemocničního pokoje:

Předtím jsem se díval na zprávy v televizi Asahi…

20. června 2011 18:53:57 (v textu vynechány čestné údaje)

20. června během svého hlavního projevu na „Globálním summitu o zeleném růstu“, který se konal v hotelu Lotte v Soulu, Masayoshi Son prohlásil: „Japonsko je zločinecký národ.“ Všichni se domnívají, že Japonsko je zločinecký národ.

A to v Jižní Koreji – zemi, která se i po Fukušimě rozhodla pokračovat jak ve své domácí jaderné politice, tak ve vývozu jaderné energie.

V tu chvíli jsem pocítil stejné zdrcující vyprávění, jaké zahalilo Japonsko bezprostředně po válce.

„Občanům Japonska: Naoki Komuro: „Národ bez hrdosti zahyne“.

Masajoši Sone, tuto knihu byste si měl okamžitě přečíst.

Zároveň by měl být každý premiér, který se tak snadno nechá ovlivnit takovou rétorikou, neprodleně odvolán z funkce.

Není času nazbyt. Tito lidé jsou bezpochyby jedni z největších zrádců v japonské historii.

Následující text je ze strany 202 knihy představené v předchozí kapitole „Zrádcovští byrokraté“:

Protijaderné skupiny, korejské korporace a SoftBank

Pokud byly škody způsobené zemětřesením a tsunami „bezprecedentní“, pak byl podobně bezprecedentní i rozsah rozpočtu na obnovu. Na projektech obnovy se podílel jak veřejný, tak soukromý sektor, byla také založena „Nadace pro obnovitelné zdroje energie“. Podle webových stránek nadace bylo jejím cílem vytvořit společnost přecházející na obnovitelné zdroje energie – ale o jakou organizaci se ve skutečnosti jedná? Při pohledu na seznam členů správní rady na webových stránkách najdeme jména Masayoshi Sona ze skupiny SoftBank a hudebníka Ryuichi Sakamota. Po zemětřesení, během Globálního summitu o zeleném růstu, který se konal v Soulu, se Masayoshi Son, který prohlásil, že „Japonsko se stalo zločinným národem“, stal zástupcem této nadace a Ryuichi Sakamoto, který na protijaderném shromáždění slavně řekl „Je to jen elektřina“, byl rovněž členem správní rady.

Předseda/zakladatel: Masayoshi Son, generální ředitel společnosti SoftBank Corp.

Člen rady: Mgr: Rjúiči Sakamoto, zástupce společnosti More Trees (z webových stránek Renewable Energy Foundation).

Je všeobecně známo, že Ryuichi Sakamoto se angažoval v protijaderném hnutí. Říkalo se, že Son, který Sakamota jmenoval, byl také silně přesvědčen o denuklearizaci. Jeho výrok o Japonsku jako „zločinném národu“ pravděpodobně vycházel z tohoto přesvědčení. Byl však Sonův protijaderný postoj skutečně založen pouze na přesvědčení? Zatímco Japonsko označil za zločinecký národ, jihokorejské jaderné elektrárny chválil jako bezpečné. Na stejném summitu v Soulu se Son omluvil za to, že japonská jaderná havárie způsobila problémy sousedním zemím, a pronesl svou dnes již proslulou poznámku. Během této návštěvy Koreje také zdvořile navštívil prezidenta Lee Myung-baka. Právě na tomto setkání Son údajně řekl: „Denuklearizace je záležitostí Japonska. Jaderná síla Jižní Koreje je vysoce hodnocena“. V Japonsku je zastáncem denuklearizace, ale v Jižní Koreji jadernou energii chválí. Není právě toto definice dvojího metru?

(Z časopisu FLASH, 4. srpna 2011)

Pokračování

Japonské výkupní ceny elektřiny – považované za mimořádně štědré i na světové poměry – v té době podpořily vstup společností spřízněných s Koreou do solární energetiky.

17. dubna 2018, 17:11:23 | Deník

Následující text navazuje na předchozí kapitolu:

Za těmito zdánlivě protichůdnými výroky Masayoshiho Sona se skrývá prozíravá obchodní strategie. Kazuki Fujisawa, finanční obchodník, který má na internetu mnoho příznivců pro své diskuse o energetické politice, ve stejném článku upozornil: „SoftBank začíná přesouvat své energeticky náročné datové servery do Koreje, což odhaluje Sonův skutečný záměr. Zastavením jaderné energetiky se ceny elektřiny v Japonsku výrazně zvýší. Son lobboval u premiéra Kana, aby prosadil návrh zákona o úplném výkupu solární energie, což dále zvyšuje náklady na elektřinu. Mezitím přesune zařízení do Koreje, kde je elektřina levnější. V Koreji nakupuje elektřinu levně a v Japonsku inkasuje dotace na obnovitelné zdroje energie. Je to velmi chytrá strategie.“

Podnikání v oblasti solární energie a korejské společnosti

Při zahájení podnikání v oblasti solární energie nakoupila společnost SoftBank velké množství solárních panelů z Koreje. 3. Společnost Hanwha SolarOne, která provozuje obchod se solárními články pro Hanwha Group – jeden z největších jihokorejských konglomerátů – oznámila, že byla vybrána odnoží společnosti SoftBank pro obnovitelné zdroje energie, SB Energy, jako dodavatel modulů solárních článků. Společnost SB Energy plánovala postavit dvě solární elektrárny v prefektuře Tokušima a dodat celkem 5 600 kilowattů solárních modulů. Elektrárny, každá o výkonu 2 800 kilowattů, měly být postaveny do července na pozemcích poblíž tokušimského letiště a v oblasti Akaishi v přístavu Komatsushima. Pokud je účelem obnovení po katastrofě, mělo být zařízení zakoupeno od domácích společností. Pokud jsou dodavateli těchto životně důležitých projektů obnovy korejské společnosti, přínos pro japonský domácí trh se značně snižuje. Nicméně nejen projekty solární energie společnosti SoftBank, ale celý tlak na obnovitelné zdroje energie skončil ve prospěch společností spřízněných s Koreou. Mimořádně štědré japonské výkupní ceny elektřiny, které údajně v té době patřily k nejvyšším na světě, povzbudily korejské firmy k agresivnímu vstupu na solární trh. Čtenáři si možná vzpomenou, že jsem v té době předpověděl, že Masayoshi Son nikdy nebude nakupovat solární panely od japonských společností – že se raději rozhodne pro čínské nebo korejské výrobky. Jak se ukázalo, moje předpověď byla opět stoprocentně správná.

(Pokračování.)

V době národních potíží předala administrativa Demokratické strany a SoftBank obchodní příležitost korejským společnostem. Na co přesně mysleli?

17. dubna 2018, 17:28:27 | Deník

Následující text je pokračováním předchozí kapitoly.

Korejská společnost zabývající se obnovitelnými zdroji energie údajně zvažovala výstavbu megasolárního zařízení v jižní části prefektury Wakayama. Dne 11. dubna navštívili její zástupci nevyužívaná rýžová pole v horských oblastech města Tanabe, aby si je prohlédli. „Pokud budou příznivé podmínky, chtěli bychom pokračovat během fiskálního roku,“ uvedl mluvčí a projevil tak silnou vůli projekt v regionu Kinan realizovat.

„Solární megaelektrárna“ označuje rozsáhlé zařízení na výrobu solární energie, které vyrábí více než 1 megawatt (1 000 kilowattů) elektrické energie. Od července 2012 začala japonská vláda zavádět systém, který ukládá energetickým společnostem povinnost vykupovat elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární a větrné elektrárny.

(Zdroj: Kii Minpo, 12. října 2012)

Pro společnost Korea Electric Power Corporation, která se potýkala se stagnujícím odbytem elektřiny na domácím trhu, by to byla první zahraniční solární elektrárna. Veškerá vyrobená elektřina měla být prodána společnosti Hokkaido Electric Power Company. Kang Seok-han, ředitel výstavby solární elektrárny v Chitose, uvedl: „Solární elektrárna v Chitose je v současné době v provozu: „Tento projekt bude sloužit jako lakmusový papírek pro rozšíření našeho podnikání v oblasti solární energie v zahraničí. Naším cílem je začlenit vyspělou japonskou technologii a dobře ji využít.“

(Zdroj: NHK News, 4. července 2012)

Klíčovým rysem tohoto systému je, že energetické společnosti jsou povinny vykupovat elektřinu vyrobenou výrobci energie, přičemž související náklady se přenášejí na spotřebitele prostřednictvím jejich účtů za elektřinu. Jinými slovy, veřejnost nakonec platí – nepřímo, ale nevyhnutelně – za elektřinu vyrobenou těmito výrobci.

Tento systém v drtivé většině zvýhodňuje výrobce energie. V důsledku toho začaly společnosti napojené na Koreu, které se podílejí na projektech solární energie, dostávat platby od japonské veřejnosti, aniž by si toho většina občanů byla vědoma. Ačkoli byly výkupní ceny revidovány směrem dolů, tento systém stále přetrvává:

Fiskální rok 2012: Výkupní období: 40 jenů + daň za kWh pro více než 10 kW, výkupní období 20 let.

Fiskální rok 2013: 36 jenů + daň

Fiskální rok 2014: 32 jenů + daň

Fiskální rok 2015: 29 jenů + daň

Fiskální rok 2016: 29 jenů + daň

(Pro zařízení s výkonem nižším než 10 kW viz příslušné publikace.)

(Zdroj: „Nattoku! Obnovitelná energie“, Agentura pro přírodní zdroje a energii, Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu)

Projekty související s infrastrukturou, jako je elektřina, by měly nejen naplňovat veřejné potřeby, ale také by měly být vnímány z hlediska národního majetku – jejich přínosy by tedy měly být v ideálním případě zachovány v tuzemsku. Účast na těchto podnicích by měla být zásadně omezena na domácí společnosti. A přesto v době národních potíží poskytla vláda Demokratické strany a SoftBank korejským společnostem skvělou příležitost. Co si proboha mysleli? V zájmu budoucích generací musíme jejich jednání důkladně prošetřit, zdokumentovat fakta a zajistit, abychom si to pamatovali.

(Pokračování.)

Naprostá nekompetentnost a hloupost tehdejší administrativy Demokratické strany, Masayoshiho Sona a mainstreamových médií, jako jsou Asahi Shimbun a NHK-.

17. dubna 2018

Navazuje na předchozí kapitolu.

Jižní Korea se dvoří japonským společnostem trpícím nedostatkem elektřiny

Po zemětřesení v roce 2011 začalo Japonsko trpět chronickým nedostatkem elektřiny a náklady na elektřinu prudce vzrostly. Energetická krize se stala další ranou pro japonské společnosti, které se již tak potýkaly s vleklou recesí za vlády Demokratické strany. Pro mnoho společností byla situace kritická – některé by ji mohly oprávněně označit za smrtelnou ránu.

Vzhledem k okolnostem se hledání příležitostí v zahraničí stalo pro některé vedoucí pracovníky podniků jedinou logickou volbou. Tento exodus však znamenal také zmenšení domácího trhu a další nestabilitu v oblasti japonské zaměstnanosti a obživy. V tomto prostředí spatřila Jižní Korea v japonské energetické krizi příležitost a zahájila agresivní kampaň s cílem přilákat japonské společnosti.

„Neměli jsme jinou možnost než přesunout operace do zahraničí. Takový posun vyvolalo zemětřesení. Musíme se vyhnout scénáři, kdy nebudeme moci nic vyrábět, protože nebude energie. To by pro firmy znamenalo otázku života a smrti.“

-Masamichi Okada, prezident společnosti JX Nippon Mining & Metals

Jižní Korea si vzala na mušku japonské firmy, které se potýkají s problémy, a důrazně prosazovala své pobídky. Minulý týden dorazila na nádraží Gunsan, dvě hodiny jižně od Soulu, delegace japonských firem. Jižní Korea vytvořila rozsáhlou rekultivovanou oblast známou jako Saemangeum a označila ji za zvláštní hospodářskou zónu. Aby nalákala japonské společnosti, nabídla jim velkorysé pobídky, například pětileté osvobození od korporátních a celních daní.

„Náklady na elektřinu jsou pro podniky velkým problémem. Pokud se chystáme do zahraničí, Jižní Korea je naším hlavním kandidátem.“

-Pan Chiken Kanzan, Ajinomoto Korea

„Původně plánovali využít oblast pro zemědělství, ale změnili ji na volnou ekonomickou zónu. Rozsah tohoto úsilí je impozantní.“

-Koji Iwatsuki, Tokio Marine & Nichido Fire Insurance

„Nedostatek elektřiny není v Jižní Koreji problém. Navíc je tato oblast vzdálena pouhých 600 km od čínského poloostrova Šan-tung, což je výhodné pro obchod s Čínou.“

-Lee Myung-ro, ředitel úřadu pro svobodnou ekonomickou zónu Saemangeum Gunsan

(Zdroj: TBS News, 20. července 2011)

Na japonský trh se solární energií vstoupily společnosti napojené na Koreu a japonské společnosti trpící nedostatkem energie byly aktivně lákány do Jižní Koreje. Japonští občané byli mezitím nuceni nakupovat drahou elektřinu od korejských dodavatelů energie a zaznamenali úbytek domácích pracovních příležitostí, protože společnosti přesídlily do zahraničí.

(Pokračování.)

Jistě nejsem jediný, kdo po přečtení této kapitoly pocítil hluboký, niterný hněv. Pokud nepozvedneme hlas, jak to kdysi mohl udělat sám Nobunaga, a nesmeteme takové, jako je tehdejší vedení Demokratické strany, Masajoši Son a média jako Asahi Šimbun a NHK, Japonsko nepřežije.